Magie peněz, Jozef Karika

Magie peněz, Jozef Karika, Vodnář, 2008.

Vůbec první česká monografie na téma finanční magie je pojednaná dosti odlišně od čarodějnických grimoárů, na které je čtenář možná zvyklý ("Budete potřebovat 3 díly myrhy, 6 červených svíček, jděte v pondělí za soumraku na rozcestí..."). Karikova kniha by se dala charakterizovat jako esoterická spirituální teorie peněz. Vzhledem k tomu, že peníze jsou jednou z nejkoncentrovanějších forem moci v našem světě, není divu, že autora – magika autora odjakživa zajímalo jejich fungování.

Zvolené dělení knihy na tematické okruhy podle astrologie je tvořivé a snadno srozumitelné všem, kteří jsou se obeznámeni se základy západních okultních korespondencí. Jak už jsme u Kariky zvyklí, kniha má svou cenu i v tom, že mezi řádky seznamuje čtenáře s významnými mysliteli (chcete-li) moderní západní magie. Zajímavé jsou také autorovy výhrady a výklady k dílům známých osobností byznysu, například tolik známého a zatracovaného Bohatého a chudého táty.

Jelikož toto byla má první kniha z postmoderního proudu, chtěla jsem si udělat názor na to, jak se tento přístup vztahuje k pohanství. Závěr je takový, že Karikův chaosmagický přístup duchovním bytostem (bohům) a jiným světům faktickou existenci neupírá. Votivní náboženství (uctívání) nevylučuje, ale ani nevymáhá. Na jednom místě dokonce doporučuje osvojit si animistický pohled na svět, který je pro magika v mnohém výhodnější – například jeho popis jak navázat kontakt s duchem bankovního domu mi hodně připomněl Urban Primitive Ravena Kaldery a celý proud urbanšamanismu. Jak trefně poznamenává, v honosném sále banky si magik uvědomí, že se nachází v chrámu; v živoucím chrámu, který jeho božstvo ještě rozhodně neopustilo.

Nicméně Karika se, jako řada současných autorů, vlastně povahou duchovních bytostí příliš nezabývá, jak je pro tzv. pragmatickou magii typické. Když hovoří v pátém kruhu o plutonských silách, nechává na čtenáři samotném, jak doslovně si vyloží pojmy jako „podsvětí“, „oběť“ nebo „božstvo“:

Pluto byl temný římský bůh podsvětí a ... majetku. Byl to jeden z nejmocnějších antických bohů. Dodnes se třída bohatých označuje slovem plutokracie. Vláda Plutona trvá dodnes, i když se charakter jejích forem změnil. Velký majetek je spjatý se silami podsvětí, a to v obou významech toho slova. (…) Snažit se navazovat spojení nebo uzavírat dohody s plutonskými silami a jejich šedou zónou v době, kdy už máte problém, vás velmi znevýhodní. Plutonovi pozemští reprezentanti bývají v tomto směru nadmíru inteligentní a okamžitě rozpoznají, že jste se na ně obrátili až tehdy, kdy už jste v tísni. V takovém případě od vás budou požadovat větší oběti pro své božstvo. A vy je přinesete, protože nebudete mít jiné východisko.
(s. 216 – 7)

Místo toho hravě přechází mezi zkušeností a metaforou; mezi psychologizujícím výkladem magie a magickým výkladem duševních pohybů. Psychologických pozorování obsahuje kniha skutečně hodně, takže bychom počáteční definici měli poopravit na "esoterickou spirituálně-psychologickou teorii peněz."

Jedním z nejpřekvapivějších závěrů knihy je, že důsledkem poznání magické povahy peněz může být stejně tak dobře i rozhodnutí o bohatství neusilovat. Předposlední oddíl je v tomto ohledu nemilosrdný, když popisuje elementální sílu peněz a jejich schopnost zničit nehodné, kteří se pustí do divokého tance moci. Spíše, než by produkovala zapálené nadšence pro finanční trhy obsahuje tato kniha varovný potenciál a vůči příručkám na zbohatnutí amerického typu představuje zdravou protiváhu.