Dopis učitelky pohanským rodičům

Ze zdrojů lidové slovesnosti přeložila a upravila Noira, 2007.

Vážená Paní a Pane Thomasovi,

Píšu vám tento dopis ohledně Vaší dcery, Aradie Moon. Prosím, nevyložte si to špatně, ona je správné děvče a velice bystré dítě, ale má jisté zvláštní zvyky, které bychom měli probrat.

Každé ráno před tím, než začne hodina, trvá na tom, že bude obcházet třídu s tužkou v ruce a stahovat Měsíc. Řekla jsem jí, ať počká na hodinu kreslení. A když už mluvíme o výtvarné výchově, kdykoliv kreslí noční oblohu, trvá na tom, že namaluje malá kolečka kolem všech hvězdiček a postavy tančící na zemi. A to mi připomíná tancování, musela jsem jí dvakrát zabránit, aby si nesundávala všechno oblečení, když jsme hráli hru. Mimochodem, co znamená "v šatě nebeském"?

Aradia nemá problém s tím získat si přátele. Vždycky ji vidím o přestávce sedět uprostřed kroužku přátel. Ráda se dělí o svoje sušenky a džus. Je to hezké, že nechce, aby někdo žíznil nebo hladověl. Avšak, když jsem přišla blíž, abych se podívala, co dělají, vyskočila a řekla mi, abych se zastavila, vytáhla malý plastikový nůž a začala s ním přede mnou mávat. Myslela jsem, že jeto poněkud nebezpečné, a tak jsem ji vzala do ředitelny. Vysvětlila panu řediteli, "že otevírala kruh", abych mohla vstoupit. Také říkala, že maminka a tatínek jí vždycky říkají, aby si nehrála a neběhala s "athame" v ruce, že by někomu mohla vypíchnout oko. Nevím, co je "athame", ale jsem ráda, že to schovává doma.

Co se týká příběhů, má sklon kolem sebe šířit historky. Zrovna včera, když jsem domlouvala Tommymu Johnsonovi a ukazovala na něj prstem, začal ječet a vyběhl ze dveří. Když jsem ho nakonec chytila, řekl mi, že mu Aradia řekla a zbytku třídy také, že naposledy, když jsem někoho kárala prstem, dostali chřipku. Vysvětila jsem mu, že Sally Jonsová byla jenom náhoda, a že takovéhle věci se ve skutečnosti nedějí.

Jedna z nejdivnějších věcí, která se přihodila byla, když jsem děti požádala, aby přinesli na Halloween dekorace do třídy. Aradia přinesla sůl, svíčku a rodinné album. Vidím, že má docela smysl pro humor.

Jedním z nejhorších Aradiiných rysů je, že je velice hádavá. Povídali jsme si o Zlatém pravidle (které zní "Nečiň ostatním to, co nechceš aby oni činili tobě"), rozhodně nesouhlasila a prohlašovala, že to je "Čiň jak ty chceš, pokud nepoškodíš žádného" a nepřestane říkat "Tak se staň" pokaždé když ve třídě čteme nahlas. Snažila jsem se ji opravit, ale velice se naštvala. Ukázala na mě prstem a něco si mumlala.

Závěrem, Paní a Pane Thomasovi, chtěla bych si s vámi sjednat rodičovskou schůzku někdy příští týden a projednat tyto záležitosti. Ráda bych vás viděla dříve, ale jsem zaneprázdněná.

S hlubokým zájmem,
Livingstoneová

P. S. Buďte požehnáni. Chápu, že to je uvítání nebo rozloučení, které je v zemi, odkud pocházíte obvyklé, jak mi řekla vaše dcera.