Průvodce čarodějnictvím pro začátečníky III.
Ve třetím díle populární série o Wicce pro začátečníky se Wren zabývá počátky vaší rituální praxe. Poté, co jsme se seznámili se základními koncepty moderního čarodějnictví, přichází čas na první rituální práci.
Jak začít s praxí
Vítejte zpět! Dřív, než se dáme do této části, udělejme si malou rekapitulaci. Pokud jste prošli „fází zájmu“ a „fází výzkumu“, jste pravděpodobně obeznámeni s následujícími pojmy a něco málo o nich víte:
- Základní historie čarodějnictví a jeho kulturní kořeny
- Některé tradice a způsoby, kterými je dnes čarodějnictví praktikováno
- Základní etické směrnice jako Rede a Potrojný zákon (Threfold Law)
- Základní přehled o tom, co je to karma a reinkarnace (či transmigrace)
- Povědomí o tom, jak funguje magie
- Jména a atributy božstev
- Živly a korespondence
- Základní nástroje v čarodějnictví a jejich použití v rituálu
- Některé techniky věštění, vizualizace a meditace
- Folklór a mytologie
Ve vašem studiu je toto základ, na který budete stavět a ze kterého můžete růst. Na své cestě se budete často zastavovat, abyste se zamysleli nad novými podněty a představami. Nezapomeňte, že nic nesmíte uspěchat a že musíte zvažovat, co jednotlivé pojmy znamenají pro vás osobně. Je opravdu velmi důležité vyčkat, než se nové představy stanou vaší součástí, protože jinak vám nebudou připadat skutečné. Mají se stát součástí toho, čím jste, jak myslíte a jak cítíte. Jeden ze způsobů, jak tomu napomoci, je „praxe“.
Pravděpodobnost, že už jste trošičku zavadili o nějaké techniky rituální práce, je poměrně velká. I když o tom pouze přemýšlíte, začínáte cítit nutkání uskutečnit to, o čem jste zatím jen četli nebo slyšeli. Kde ale začít? Máte se prohrabat hromadou svých knih a najít rituál, který se vám zamlouvá? Máte zrovna teď nějakou konkrétní potřebu? Co z toho, co jste si zapsali do svého deníku, jste si podtrhli jako důležité či závažné? Jak to VY cítíte?
Asi si všímáte, že na „pocity“ je v tomto seriálu kladen velký důraz. Co s tím vším mají pocity co dělat? Carl Jung to vyjádřil lépe, než bych to já kdy svedla: „Skrze své odstíny vás pocit informuje o hodnotě věcí. Pocit vám například říká, zda je určitá věc přijatelná nebo příjemná, či nikoliv. Říká vám, jakou pro vás má určitá věc hodnotu... Stejně jako myšlení, je to racionální funkce.“
Začněte na začátku
- Hledejte symboliku. Podvědomá mysl funguje na základě obrazů a symbolů (proto je ta „vnitřní práce“, kterou se zabýváte, základem veškeré magie). Proberte se svými magickými nástroji a předměty a namátkou si jeden nebo dva zvolte. Dotýkejte se jich, podržte si je v rukou, zavřete oči. Co „říkají“ vašemu vnitřnímu já? Jaké obrazy vyvolávají a ke kterým vzpomínkám otevírají dveře?
- Používáte tvůrčí představivost, což není v žádném případě to samé jako „vymýšlení si“. Jestli vás někdy někdo napomínal za „snění s otevřenýma očima“ (ve škole v hodině či doma u večeře...), můžete teď tuto „dovednost“ oprášit a znovu ji objevit jako mocný nástroj. Povolte si „báječný výlet“ každý den.Tvůrčí představivost je schopnost tvořivě používat vaši mysl... a slovo „tvořivě“ je příbuzné se slovem „stvoření“. Skutečně tvoříte to, co si představujete. Tak jako sochař má v hlavě obraz svého díla a pak se ho snaží vydobýt z hmatatelných materiálů, které má po ruce, i vy děláte magii pomocí obrazů, které vyplouvají na povrch působením vašich meditací a vašich přání. Použili jste dnes svou tvůrčí představivost?
- Teď si symboliku a tvůrčí představivost spojte dohromady. Jaké symboly vám vyvstaly na mysli a jak si s nimi vaše představivost poradila? Položte otázku a počkejte, jestli se obrazy nezmění nebo nevyjasní. Nenechte se vyvést z míry tím, kde můžete skončit – vaše nevědomá mysl je velmi plodné místo. Je to „hřiště“ vašeho ducha, kde je všechno možné. A když se náhle „probudíte“ a uvědomíte si, že jste posledních dvacet minut strávili sněním, znamená to, že tomu začínáte přicházet na kloub.
- Příští cvičení bude váš první krok z mentálně-spirituální do psychologicko-spirituální říše. Tady už doopravdy začínáte s čarodějnictvím. Začněte pomalu a stoupejte po všech dříve vybudovaných stupních. Neuspěchejte tento proces, je velmi důležitý.
Pamatujete se na některou z pohádek, kterých jste se jako dítě nemohli nabažit? Celou knihu jste znali nazpaměť a znát ji nazpaměť byla část jejího „kouzla“. A pamatujete se, jak jste toho, kdo vám ten příběh předčítal, vždycky opravovali, když se pokusil kousek přeskočit nebo změnit slova? Ten příběh byl rituál a nechat si ho vyprávět úplně stejně znovu a znovu pro vás bylo důležité. Protože na vás nečíhala žádná překvapení a žádné změny, mohli jste se uvolnit a doopravdy proniknout do celého příběhu pomocí vaší... pozor!... tvůrčí představivosti. (Babičce to neříkejte, ale to ona vlastně byla váš první „čarodějnický“ učitel.
Gesta, nástroje a pracovní postupy vaší začínající rituální praxe by měly být stejné pokaždé, kdy budete v průběhu této fáze nějakou rituální práci vykonávat. Toto opakování učí vaši nevědomou mysl zapamatovat si, co bude následovat. Podvědomí je jako dítě, které chce slyšet svou pohádku úplně stejně znovu a znovu. Rituál – opakovaný znovu a znovu – poskytuje bezpečné a uklidňující prostředí, ve kterém může jak vaše tvůrčí představivost, tak symboly, růst a rozšiřovat se. Později budete mít ještě spoustu času „pořádně si to vychutnat“.
Co dělat na začátku praxe
Udělejte si základní přehled rituálu, něco jako tohle:
- Očištění prostoru.
- Příprava oltáře (nic příliš komplikovaného, jen pár vašich oblíbených nástrojů). Zapálení svíček.
- Stavění kruhu.
- Uvítání živlů.
- Uvítání božstev.
- Formulace účelu rituálu.
- Magická práce nebo modlitby.
- Nashromáždění energie. Uvolnění energie.
- Uzemnění se.
- Poděkování božstvům.
- Poděkování živlům.
- Rušení (někdy se mu říká otevření) kruhu.
- Něco malého dobrého k jídlu!
Existuje spousta jednodušších i složitějších způsobů, jak provést rituál; řada tradic má také svou vlastní strukturu rituálu. Když ale budete vědět, jak provést základní rituál, nebudete se cítit mimo u žádného otevřeného rituálu, který případně kdy navštívíte.
Začněte! Vezměte si položky z výše zpracovaného seznamu hezky popořadě. Začněte plánovat rituál a ke každému kroku si dělejte poznámky do svého deníku. Jak očistíte pracovní prostor? Sůl a voda? Koště (metlička)? Kuřidlo? Co si dáte na oltář? (Tím, že si napřed uděláte seznam, předejdete tomu, že pak na něco zapomenete. “Máte někdo sirky...?“ je klasický průšvih.)
Udělejte si čas, v klidu se posaďte a chvíli se soustřeďte, než začnete. Buďte upřímní ohledně svých pocitů. Jste rozrušení, vystrašení, nervozní? To je normální. Pouštíte se do důležité věci a neměli byste se do toho jen tak vrhnout. Teď tedy můžete začít, ale...
Dejte bohům vědět, že vstupujete do praxe. Oni to samozřejmě „vědí“, ale pro vás je dobré si to nějak jasně formulovat pro případ, že skončíte s pocitem, že jste „něco udělali špatně“. Neudělali. Vstoupili jste do praxe a k té určitá dávka pokusů a omylů patří. Nikdo nestojí nad vámi na schodech a neposmívá se vám.
Provádějte všechny kroky pomalu a pečlivě a nechte symboly promlouvat k vašemu nitru. Mezi jednotlivými kroky si dopřejte trochu času, abyste mohli procítit, jak vás rituál ovlivnil a jak pozměnil vaše okolí. Během uzemňování naslouchejte, jestli nepřichází nějaké odpovědi nebo rady, naslouchejte sami sobě.
Naslouchejte. Často klademe otázky, ale pak už nemáme čas poslouchat, jestli přichází odpověď. Všechno si zapisujte a na okraje si poznačte dojmy. Všechno z toho může mít později důležitou roli.
Opakujte stejný základní rituál znovu a znovu. Pravděpodobně zjistíte, že se pro vás stává tím smysluplnější, čím víckrát ho provádíte. A vaše vnitřní, dětské, podvědomé já si to bude užívat (Díky, babi!).
Stále dělejte všechno z toho, co jste dělali v první fázi. Všichni se neustále učíme a vracet se k základům je vždycky dobrý nápad.
Co nedělat na začátku praxe
Nedělejte si starosti s tím, co budete říkat, řekněte, co máte na srdci. Používejte jednoduchý jazyk – takovou tu „dětskou“ záležitost, pamatujete? A nezapomeňte mezi větami zhluboka dýchat. Chcete své vědomí pozměnit, ne o ně přijít!
Neskládejte žádné přísahy ani se nadosmrti nezasvěcujte bohům, k tomu jste se přece ještě nerozhodli. Stále se snažíte zjistit, zda je pro vás čarodějnictví vhodná cesta. Je to jedno z nejzávažnějších rozhodnutí, která v životě učiníte, věnujte mu proto mnoho úvah a takový respekt, jaký si zaslouží.
Nebojte se. Kvůli všem těm Hollywoodským filmům, které jste viděli, jste teď možná trochu nervozní ze vstupu do své vlastní praxe. Nic z toho, co se v nich děje, se vám ale nestane. Každý krok jste udělali dostatečně pomalu a mnoho jste o něm předtím přemýšleli. Situace se může zvrtnout jedině, když se někdo snaží o něco, na co není připravený. Proto také učitelé zdůrazňují, že je NUTNÉ postupovat pomalu. A vy jste si dopřáli dostatek času na přípravu a všechny kroky provedli popořádku, nebo ne?
Neprovádějte rituály příliš často nebo příliš zřídka. Stanovte si pravidelný rozvrh – řekněme jednou týdně – a nějakou dobu se toho držte. Pokud doopravdy chcete něco dělat denně, jednoduchý ranní či večerní rituál zapálení svíčky by měl naprosto dostačovat. Začněte přemýšlet o fázích Měsíce, svátcích a dalších obdobích vhodných pro rituální práci. Čarodějnictví je založeno na rytmech přírody – to bude váš další krok.
