Často kladené otázky


24 Únor 2010

Na této straně naleznete odpovědi na které často kladené otázky k Wicce a čarodějnictví. Pokud jste zde nenašli odpověď na svoji otázku, napište mi a já je doplním podle vašich podnětů.

carodejnice-sabat.jpg

Obrázek: čarodějnice při rituále, z televizního dokumentu

Slyšel jsem, že abys byl právoplatný wiccan, musíš mít svého učitele / stát se členem covenu.

Ve stručnosti: v tradiční (gardneriánské, alexandrijské) Wicce ano. V našich podmínkách je ale známo jenom několik málo členů tradičního covenu, který sídlí v cizině. Všichni ostatní jsou více či méně zkušení samozasvěcení eklektici, to znamená, že nepatří k žádnému covenu s iniciační tradicí, zasvětili se sami a jejich praxe není svázaná zásadami covenu, na druhou stranu nemají potřebné vedení a podporu.

Můžeme se setkat s názorem, že samostatná praxe nebo coven bez tradiční linie nemá co do učení žádnou hodnotu. Já si to nemyslím. Především v rámci pohanství existuje mnoho stezek a tradiční Wicca je jenom jednou z nich - v porovnání s ostatními málo početnou!

Plnohodnotnost samostatného praktikování obhajuje ve své knize Scott Cunningham. (Wicca: A Solitary Practitioner´s Guide, česky Wicca: Keltská přírodní magie).

Dále existuje reformovaná Wicca, někdy také "tradiční reformovaná Wicca", Seax Wicca. Její praxe je v podstatě popsaná v jiné významné knize (Raymond Buckland: Velká učebnice čarodějnictví a magie). Lepší české coveny (Eurikův v Liberci, který již bohužel nefunguje) se daly charakterizovat jako tradiční reformované. Je v nich stanovená úloha kněze a kněžky, provádí se iniciace, ale narozdíl od tradiční Wiccy neexistuje hierarchie (3 stupně zasvěcení), a coven může založit skupina pohanů, která se na to zkrátka cítí.

V tradiční Wicce coveny zakládá velekněz nebo velekněžka, poté, co dosáhli III. stupně iniciace (výjimečně II.) a opouští svůj mateřský coven. Tradiční Wicca je kultem mystérií, která se předávají při zasvěcení. Takový systém měl řadu úskalí, z nich největším je pochopitelná skutečnost, že tradiční coveny nejsou "nafukovací" a nedostačovaly poptávce lidí, zajímajících se o Wiccu. Hierarchická struktura s sebou také nesla nebezpečí mocichtivosti a elitářství. Proto vznikla tradiční reformovaná Wicca.

Ještě později se ukázalo, že existuje řada lidí, kteří nemají možnost nebo z různých důvodů nechtějí praktikovat v covenu a vzniká "solitary Wicca", jedním z prvních autorů knih pro samostatně praktikující byl právě Cunningham. Solitary Wicca se vlastně plynule prolnula s vrstvou samostatně praktikujících čarodějnic a lidí, kteří praktikovali v rodiném kruhu, protože Wicca je čarodějnictví blízká. Tak došlo ke stále trvajícímu zmatení pojmů čarodějnictví a Wicca.

Jak závazné je vlastně wiccan rede?

To záleží na vaší úrovni porozumění a na úrovni chápání vašich učitelů.

"Rede" (slovník překladový) = archaicky rada. Tedy žádný "zákon"! Rede je spíše něco jako uvážlivé doporučení. Jeho přeceňování je snaha udělat si věci jednodušší, než jsou.

Wicca obecně řečeno odmítá zlovolnou magii, která ovšem není synonymum destruktivní magie. Ničení a tvoření jsou nedílné součásti přírody; podobně jako můžeme zničit krásnou věc, můžeme "zničit" třeba svůj zlozvyk. Tvoření a ničení jsou kolmé na rovinu Dobra a Zla, když si je představíme jako osový kříž.

Zlovolná magie je například porušování něčí svobodné vůle a možnosti sám si zvolit (manipulativní magie), používání magie jako prostředku pomsty nebo uškození někomu. Čarodějnice neuznávají pomstu, narozdíl od satanistů. Obyčejně se neřídí ve svém rozhodování nějakým dogmatem, ale vlastním rozumem a zkušeností, které shrnuje Rede a Pravidlo tří.

Wicca dále zná tak zvané pravidlo tří (Threefold Law), které říká, že cokoliv učiníš, dobrého nebo špatného, třikrát se ti vrátí. Není to, podobně jako Rede, třeba brát doslova. Trojka je velmi významným číslem v okultismu od věků a byla jím i v kelstké kultuře. "Překlad" by tedy mohl spíš znít: Cokoliv uděláš, dobrého nebo špatného, vrátí se ti plně.

Mnoho wicanů také operuje s pojmem Karma, který pochází z východních náboženství, a obvykle jim nepřesně myslí skutečnost, že si svůj osud utváříme svými činy a zlo je důsledkem našich činů.

Myšlenka, že jsme zodpovědni za své činy a osud je ústřední snad pro všechny praktikující magii, pod různými systémy. Magie je víra, že můžeme změnit svůj osud. Magie je "věda a umění jak působit změnu tak, aby se dála ve shodě z vůlí" (A. Crowley). Narozdíl od představ těch, kteří ji zavrhují neznamená "jsem pánem všeho". Čarodějové přejímají odpovědnost za svoje skutky a jsou podřízeni určitým zákonů, kterým jsme podřízeni všichni, ať už chceme nebo nechceme. Nic se nemůže dít jen tak, bez toho, aby vyvolalo adekvátní reakci. To je učení taoismu i teorie fyziky.

Vědomí si vyšších zákonů se projevuje jako soucit ke všem živým bytostem a přirozené ekologické cítění (ekologie ale není Wicca, natožpak ekoterorismus). Čarodějnictví není svévolná manipulace s přírodou, s životy druhých lidí a vlastní mocí.

Jsou v Čechách nějaké coveny? Jak se k nim připojím?

Bohužel situace se rychle mění, skupinky vznikají a zanikají a většina jich se neprezentuje na Internetu ani ve střechových organizacích jako Pohanská federace. Coveny navíc zakládají často velmi mladí lidé a brzy jim odrostou. Největší stálost mají coveny rodinné, kdy se blízcí lidé schází ke společným oslavám svátků, ale ty přirozeně nemohou nabízet možnost výcviku a podobně. Většina lidí hledá příležitost zúčastnit se rituálu nebo vstoupit do výcviku. V naší zemi se pořádají přístupné rituály i vícekrát do roka a informace je možné získat právě například přes Pohanskou federaci. Coveny, kde je možné vstoupit do výcviku, nalezneme nejblíže v Rakousku a Německu.

Pokud čtete anglicky, velmi pěkně zpracované časté dotazy k Wicce najdete na zahraničních webech: